Starší žáci remizovali v Brně s týmem HC Scorpions

Po delší pauze vycestoval tým starších žáků do jihomoravské metropole. Dějištěm utkání byla Hokejová hala dětí a mládeže a soupeřem tým HC Scorpions Brno B.

V kabině bylo před zápasem velmi rušno, protože naše soupiska na tento zápas čítala kompletní tři lajny. Po tradičním a nezbytném předzápasovém sezení se zdálo, že to bude krásná neděle. Vysvitlo sluníčko, našlapaná sestava, dobrá nálada mužstva, tak co více si ještě přát.

První třetina začala opravdu bleskově, protože padl asi náš nejrychlejší gól, když kapitán Láďa Tkáč po 7 sekundách rozvlnil síť soupeřovy branky. Super, perfektní začátek. Přestože obraz hry nebyl zcela ideální, podařilo se klukům ještě třikrát skórovat. Soupeř, přestože byl jen o deseti hráčích v poli, se nezalekl a vstřelil nám dva góly. A tak po první třetině svítil na tabuli stav 2:4.

Proběhla minutová přestávka, kdy trenér silně apeloval na zodpovědnost hráčů směrem dozadu a na zvýšení tlaku v osobních soubojích. Bylo nadmíru jasné, že pokud kluci budou dodržovat rychlé a dynamické střídání, musíme soupeře prostě „ubruslit“.

Ve 4. minutě 2. třetiny Stáňa Dolíhal přidal další gól a takto to šlo až do poloviny zápasu, kdy si kluci vytvořili hodně solidní náskok a ve 28. minutě už vedli 2:7. Jenže pořád to nebylo ono. Ne z hlediska vstřelených gólů, ale z hlediska herního projevu mužstva. Opět se množily chyby jak v řadách obránců, tak především v útočných řadách. Soupeř nehodil flintu do žita a začal dělat přesně to, co vyžaduje náš trenér. Osobní nasazení, boj o každý puk, poctivost v osobních soubojích. Soupeř viditelně přitvrdil, ale je nutno podotknout, že naprosto v rámci pravidel. Takže kluci dostali několikrát řadu nepříjemných hitů a hra se jim začala postupně rozpadat. Výsledkem toho bylo, že soupeř nám během necelých devíti minut nasázel 4 góly a najednou nás měl na dostřel a stav po 2. třetině byl varovný - 6:7!

Přestávka v kabině byla emotivní a stále se pozornost obracela k faktu, že 10 hráčů soupeře si s našimi kluky místy dělá, co chce. Soupeř se dere za každým pukem a pálí na branku z každé pozice.

I třetí třetina byla ve znamení soupeře. Neustále vyvíjel tlak na naši branku a ohrožoval ji. Osobní souboje ze strany soupeře měly stále stejnou intenzitu a našim klukům tato hra opravdu nevoněla. Tlak soupeře byl korunován vyrovnávacím gólem, který padl v 56. minutě a my jsme se začali strachovat o výsledek. Nakonec byl tento gól posledním gólem, a tak se týmy rozešly s remízou 7:7.

Hodnocení zápasu je prosté. Měli jsme tým, který měl s přehledem vyhrát a mohl si za stavu 2:7 zahrát prima pohodový hokej. Kluci si vlastním přístupem ze zápasu dělali drama. Pokud porovnáme naše nasazení a nasazení soupeře, tak z naší strany byly tak 3 hity a ze soupeřovy strany cca 20 hitů. Na první pohled bylo jasné, kdo chtěl bojovat a vyhrát. Kdybych měl být zcela objektivní, tak soupeř si opravdu zasloužil vyhrát, protože jeho nasazení při minimálním počtu hráčů bylo veliké. Naši kluci si bohužel mysleli, že vyhrávají o pět gólů a že to půjde tak nějak samo bez toho, aniž by se museli nějak kousnout a bojovat. Pokud kluci v sobě najdou trvalou bojovnost, bude z nich tým, na který je potřeba dávat pozor.

V řeči statistik si dva góly připsal Láďa Tkáč a Nikolas Kromus. Po jedné brance přidali Šimon Kundrata, Stáňa Dolíhal a Dominik Jašek. V brankovišti se představily obě naše holky. Laura zaznamenala 21 zákroků a Ema 19 zákroků. Bez okolků je nutno vyzvednout obě dámy, protože nebýt jejich práce v brance, tak by náš tým zcela určitě odešel z toho zápasu jako poražený!

-Slavomír Kubánek-